Mezná je malá obec, přesto se dnes může pyšnit dvěma knižními tituly, které podrobně mapují její historii. Publikace Mezná v zrcadle času vyšla na podzim roku 2022 a na více než 400 stranách popisuje minulost zdejší obce od první zmínky až po současnost. Titul vyšel nákladem autora, za významného finančního přispění místních obyvatel a přátel obce. Zakoupit si jej můžete v knihkupectví Kanzelsberger Soběslav a v Infocentru Soběslav (adresy a kontakty níže).
V říjnu 2024 vyšla druhá publikace Obecná škola v Mezné. Jak napovídá již samotný název, kniha mapuje zajímavé dějiny místní jednotřídní školy, která ve zdejší obci fungovala bezmála 70 let. Titul vyšel nákladem autora. Zájemci si jej mohou zakoupit v knihkupectví Kanzelsberger Tábor, Kanzelsberger Soběslav a Infocentru Soběslav (adresy a kontakty níže).
Níže na této stránce je k dispozici výběr dalších knižních titulů, v nichž je také možno nalézt zmínky o historii naší obce. Jedná se o tituly: Soběslavsko (Emil Smrž, 1930), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (dr. Karel Tříska a kolektiv, 1986), Lexikon nedotknutelných (Jan Vyhlídka, 2013), August Sedláček - Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty (Vladimír Růžek, 2001), Návesní kaple jižních Čech a přilehlé Moravy (Pavel Hájek a Zdenka Paloušová, 2021), Na východ od Soběslavi (Jaroslav Pražma, 2022).
Autor: Jan Kolář, 2022 (ISBN 978-80-11-01975-4)
Knižní titul Mezná v zrcadle času byl vydán u příležitosti 660. výročí první písemné zmínky. Vznikal přes dva roky, přičemž podklady pro jeho zpracování autor shromažďoval a třídil 12 let. Na více než 400 stranách kniha mapuje velmi dlouhou historii obce; je zde popsána minulost místních starých rodů a stavení, jsou zde shromážděny popisy památek, památných míst a pamětihodných událostí, nepřehlédnete medailony významných rodáků, starostů, učitelů a dalších důležitých postav místní minulosti. V knize objevíte mnoho zajímavostí z činnosti místní školy, z fungování spolků, dočtete se zde ale například také o místních pověstech, které si zdejší lidé vypráví a předávají již stovky let. Publikace rovněž přináší četná poutavá vyprávění místních pamětníků. Zaujme však celou řadou dalších zajímavostí.
Kniha přináší také četná vyprávění o historii obcí okolních. Dočíst se zde můžete něco málo o historii školy v sousedních Kvasejovicích, dozvíte se něco o obci Přehořov (Mezná byla několik let její místní částí), o nedaleké obci Tučapy, dočtete se o historii starobylé obce Dírná, o významných rodech zde vládnoucích, včetně starého šlechtického rodu Wratislavů, ale také například o minulosti vesniček Zářičí a Nová Ves, které kdysi bývaly místními částmi obce Mezná.
Během přípravy nové publikace autor spolupracoval s badatelkou Ing. Jaroslavou Novotnou, která ve starých urbářích, matrikách, pozemkových knihách a soupisech poddaných vyhledala mnoho zajímavostí o starobylých mezenských gruntech a chalupách; v úvodní kapitole je tak mimo jiné zmapována dávná minulost mnoha mezenských domů a rodů od konce třicetileté války až dodnes!
Kniha byla slavnostně představena v mezenské Hospůdce Ve Škole během Setkání u příležitosti 660. výročí první písemné zmínky o obci - v sobotu 26. listopadu 2022. Na svět knize pomohla nezištná finanční pomoc řady místních a přespolních obyvatel a spolku Přátelé historie Veselí nad Lužnicí a okolí. Finančně ji podpořili:
Evžen Wratislav, spolek Přátelé historie Veselí nad Lužnicí a okolí, Mgr. Jana Drsová, Jana Drsová, Luboš Novotný, Eliška Novotná, Jiří Mann, Marcela Mannová, Libor Majer, Iveta Majerová, Soňa Kukačková, Jaroslav Klípa, Jindřiška Klípová, Josef Míka, Věra Hájíčková, Ing. Dušan Švarc, Helena Švarcová, Božena Chalupová, František Špingl, Ing. Petr Švarc, Iveta Švarcová, Kamil Beran, Monika Beranová, Mgr. Kamil Dřevikovský a Mgr. Pavla Dřevikovská.
Dostupnost titulu
Autor: Jan Kolář, 2024 (ISBN 978-80-11-05369-7)
Knižní titul Obecná škola v Mezné vypráví příběh zdánlivě nevýznamné jednotřídní školy, která v letech 1889-1965 fungovala v malé obci Mezná na Táborsku. Na první pohled by se mohlo zdát, že osmašedesát let jejího provozu představuje v nejméně sedmisetleté historii obce jen nedlouhou a málo významnou kapitolu. Opak je však pravdou. Malá mezenská jednotřídka dala základní vzdělání mnoha místním generacím, v obci navíc po celá desetiletí podporovala kulturní a společenský život.
Do samostatné publikace se podařilo shromáždit veškerý dostupný materiál - i ten, který se z různých důvodů nevešel do knihy Mezná v zrcadle času (vyšla v roce 2022). Tato školní materie je tak v knize znovu uspořádána, doplnit se ji podařilo o nová poutavá vyprávění bývalých žáků, o životopisy místních řídících učitelů a industriálních učitelek. Čtenáři v knize objeví i řadu dalších dosud nepublikovaných informací, spoustu dobových fotografií a zajímavých listin.
Publikace Obecná škola v Mezné stručně popisuje i dějiny školství Rakouského císařství a Rakouska-Uherska, mapuje zde vývoj školství od první reformy Marie Terezie přes nejrůznější další reformátory až do období vzniku našeho samostatného státu. Kniha dává nahlédnout také do historie škol v obcích Kvasejovice a Tučapy (Mezná k nim bývala přiškolena), součástí je i stručný exkurz do historie školy v Radeníně, kde kdysi velmi úspěšně působil první mezenský učitel Vojtěch Sirový. Čtenáři v knize objeví také řadu zmínek o vývoji školství v Soběslavi, kde mimo jiné od roku 1870 fungoval známý Učitelský ústav, první svého druhu na jihu Čech.
Autorským záměrem je rovněž poukázat na složitost doby 19. století, kdy venkovské děti za základním vzděláním často putovaly mnoho kilometrů. V této souvislosti si mnozí čtenáři mezi řádky možná povšimnou, jak si tehdejší Mezeňané své školy vážili, jak ctili zdejší řídící učitele, členy školní rady a všechny, kteří chod jejich školičky obstarávali. Těm všem je kniha věnována.
Autor děkuje všem, kteří se na vzniku knihy podíleli: bývalým žákům za vyprávění jejich školních příběhů, potomkům řídících učitelů za vzpomínání na pedagogické působení jejich otců a dalším pamětníkům.
Dostupnost titulu
Autor: Emil Smrž, 1930
Monografie Emila Smrže Soběslavsko z roku 1930 mapuje historii vesnic, nacházejících se na území tehdejšího soběslavského okresu (k okresu náležela i obec Mezná). Publikace zde na pěti stranách velmi stručně přibližuje také historii naší obce, život zdejších obyvatel, připomíná některé statistické a identifikační údaje obce (např. počet obyvatel). Čtenáři zde najdou např. náčrty štítů mezenských stavení, které kolem roku 1930 stále ještě vykazovaly znaky blatské architektury, v knize je k nalezení seznam tehdy existujících mezenských čísel popisných a mnoho dalších zajímavostí.
Autoři: Karel Tříska a kolektiv, 1986
Kniha Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku eviduje přes pět set jihočeských hradů, zámků a tvrzí. Vychází ze záslužného díla historika Augusta Sedláčka "Hrady, zámky a tvrze Království českého". Publikace je výsledkem spolupráce Dr. Karla Třísky a skupiny archivářů ze Státního oblastního archivu v Třeboni (a jeho poboček v Českém Krumlově a Jindřichově Hradci). Čtenáři v knize najdou také zmínku o mezenském středověkém tvrzišti, které je dnes považováno za jednu z nejlépe dochovaných památek tohoto druhu na Táborsku.
Autor: Jan Vyhlídka, 2013
Publikace badatele Jana Vyhlídky Lexikon nedotknutelných vyšla v roce 2013 a na 595 stranách rozkrývá osudy rodů, které ve středověku a raném novověku tvořily zvláštní uzavřenou skupinu společnosti. Jak poznamenává sám autor, zástupcům těchto rodů se říkalo bezectní lidé (lidé beze cti), nebo také nedotknutelní, či jednoduše lidé snížení. Takoví lidé bývali zcela vyloučeni ze společnosti, svá vyznačená místa měli v kostelech, hostincích a dalších veřejných místech (většinou v odlehlých koutech, kde na ně nebylo vidět), i pohřbíváni bývali na odlehlých a opuštěných místech, např. v rozích hřbitova či za hřbitovní zdí. Mezi tzv. nedotknutelné v té době patřili např. mlynáři (z důvodu izolace, mlýny bývaly za vsí), ovčáci (přicházeli do styku s mrtvými ovcemi), koželuhové (pracovali s kůžemi i padlého dobytka), holiči, lazebníci, porodní báby (přicházeli do styku s lidskými tělními tekutinami). Mezi tyto zvláštní skupiny patřili i tzv. vagabundi (potulní muzikanti, kejklíři, medvědáři, mastičkáři...), dále hrobníci, žalářníci, biřici, kati, pohodní a další. A protože jeden velmi starý pohodnický rod žil od 1. poloviny 18. století také v naší Mezné (pohodnický a katovský rod Špinglů), v knize se dočtete i o něm...
Autor: Vladimír Růžek, 2001
Knihu August Sedláček-Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty k vydání připravil archivář a dějepisec Vladimír Růžek. Využil tak nesmírně cenný materiál, který zůstával dlouho skryt v písemné pozůstalosti předního českého historika Augusta Sedláčka. Právě Atlasy erbů a pečetí jsou mimořádně významnou částí díla tohoto historika. Tato publikace je jen jedním z pěti svazků a je primárně určena zájemcům o historickou heraldiku a genealogii. Lze zde nalézt hned několik zmínek o Mezné na Táborsku. V knize je vyobrazen např. erb středověkého držitele naší vsi Jana z Meznýho (užíval erb s červem, psal se též s predikátem ze Samosol a z Budislavě), nalézt zde můžeme erb Vaněčka z Meznýho (užíval erb husích či supích krků) a další rodová znamení středověkých držitelů Mezné.
Autoři: Pavel Hájek, Zdenka Paloušová, 2021
Kniha Pavla Hájka a Zdenky Paloušové Návesní kaple jižních Čech a přilehlé Moravy I. (vyšla v roce 2021) je jakousi procházkou po jihočeských návsích, kde zejména v 17. století (v době třicetileté války a po ní) vznikaly kapličky, zvoničky a kaple nejrůznějších velikostí. Přeživší lidé, zdecimováni bojovými operacemi, hospodářským rozvratem a úbytkem obyvatelstva v důsledku morových ran, stavbami těchto kapliček dávali najevo, že myslí na své mrtvé a děkovali tím za přežití. V knize čtenáři naleznou také množství zajímavých informací o historii mezenské návesní kapličky Navštívení Panny Marie. Z informací publikovaných v knize vyplývá, že na místě dnešní kapličky stála ještě v roce 1828 jiná zděná kaple (či zvonice), která byla později odstraněna a na stejném místě vystavěna kaplička nová.
Autor: Jaroslav Pražma, 2022
Titul, který spatřil světlo světa na podzim roku 2022, a v němž lze nalézt mnoho zmínek o životě naší obce, je publikace známého soběslavského badatele Jaroslava Pražmy Na východ od Soběslavi. Autor zde zprostředkovává vyprávění lidí, žijících ve vesnicích ležících východně od Soběslavi. Mimo jiné se zde dozvíte něco o historii bývalé mezenské hájovny, o minulosti někdejšího hostince č. 6, o místních prastarých rodech Pražmů, Lešků a dalších...
Pondělí 17:30 - 19:00
Pátek-pokladna 19:00 - 20:00